Maminky, pusinkujte! Láskyplné polibky posilují imunitu miminek

Polibek od maminky není jen projevem něhy. Vědci zjišťují, že jde také o biologicky důležitý akt, který může posilovat imunitní systém miminka. Tento článek se podrobněji zaměří na spojení mezi láskou, dotekem a zdravím novorozenců.

Instinktivní chování s hlubokým smyslem

Mateřské pusinky jsou často vnímány jako čistý projev lásky a něhy, ale jejich význam sahá daleko za emocionální hranici. Matky se často intuitivně sklánějí k dítěti, aby mu daly polibek – ačkoliv si to možná neuvědomují, zároveň tím aktivují biologický proces, který může posílit imunitu novorozence. Tento zvyk je zakořeněný v evoluci a pozorujeme jej i u dalších savců.

Vědecké studie naznačují, že kontakt mezi matkou a dítětem prostřednictvím kůže, slin či dechu přispívá k výměně mikroorganismů. Miminko se tak setkává s mikroby, které jsou specifické pro jeho prostředí a zejména pro matčino tělo. Právě tyto mikroby mu pomáhají budovat imunitní systém, který je na počátku života velmi křehký a náchylný.

Mikrobiom jako základ imunity

Jedním z klíčových aspektů zdravého vývoje dítěte je budování jeho mikrobiomu – souboru mikroorganismů, které obývají lidské tělo. Mikrobiom hraje důležitou roli při rozvoji imunitního systému a ochraně před nemocemi. A právě prostřednictvím mateřských polibků může docházet k jeho přirozenému rozšiřování.

Maminka prostřednictvím pusinek nevědomky přenáší své vlastní mikroby, které jsou pro dítě relativně „známé“ a bezpečné. Tato expozice je důležitá hlavně v prvních měsících života, kdy se tělo novorozence učí rozpoznávat, co je škodlivé a co nikoliv. Vzájemná výměna mikroorganismů pomáhá trénovat imunitní buňky, čímž se zlepšuje obranyschopnost dítěte vůči vnějším vlivům.

Zajímavé je, že mikrobiální složení dětí, jejichž maminky s nimi tráví intenzivní kontakt, se odlišuje od těch, které takovou míru kontaktu nezažívají. Studie ukazují, že tyto děti mají rozmanitější a stabilnější mikrobiom, což se v pozdějším věku může projevit nižší náchylností k alergiím a autoimunitním onemocněním.

Vliv mateřských polibků na vývoj mozku a hormonální rovnováhu

Polibek není pouze fyzický kontakt – má i psychologické a neurobiologické dopady. Během pusinkování se v těle maminky i dítěte uvolňuje oxytocin, známý také jako „hormon lásky“. Tento hormon podporuje vzájemné citové pouto, zklidňuje srdeční rytmus a přispívá k celkové harmonii mezi matkou a dítětem.

Pro miminko je takový kontakt důležitý i pro vývoj mozku. Studie z oblasti neurověd potvrzují, že děti, které zažívají častý fyzický kontakt a pozitivní stimulaci (včetně polibků), mají lepší vývoj v oblasti kognitivních funkcí, jako je paměť, pozornost nebo sociální vnímání. Oxytocin navíc působí protizánětlivě a může mít pozitivní vliv na regulaci stresových hormonů.

Pusinky tedy nejsou pouze něžným rituálem, ale spouštěčem komplexních biologických reakcí, které ovlivňují tělesný i psychický vývoj dítěte. Maminky tak tímto způsobem zcela přirozeně podporují zdraví svých potomků, aniž by o tom musely přemýšlet.

Kdy si dávat pozor? Pusinky ano, ale s ohledem na zdraví

Ačkoliv jsou mateřské pusinky prospěšné, existují situace, kdy je třeba opatrnosti. Především v období, kdy je maminka nachlazená nebo trpí infekčním onemocněním, může být přenos některých virů nebezpečný – například virus herpes simplex (opar) může u novorozence způsobit závažné komplikace.

Zdravotníci proto doporučují, aby nemocní dospělí, včetně matek, byli v kontaktu s miminky obezřetní. Pusinky by měly být směřovány spíše na čelíčko nebo vlásky, nikoliv přímo na ústa dítěte. Zároveň je důležité dodržovat základní hygienické návyky, jako je časté mytí rukou nebo nošení roušky v případě nachlazení.

V běžných podmínkách jsou však polibky bezpečné a dokonce žádoucí. Dítě si tím vytváří nejen obranný systém proti běžným patogenům, ale také emoční stabilitu a důvěru v prostředí, ve kterém vyrůstá. Pusinka od maminky je tak mnohem víc než jen projev lásky – je to biologický signál, který napomáhá růstu, zdraví i vývoji malého človíčka.