03. října 2024
Kategorie: Lifestyle

Houbařská sezóna: Kdy rostou houby a které druhy můžete bezpečně sbírat?

Houbařská sezóna je pro mnoho Čechů obdobím, na které se těší po celý rok. Kdy přesně začínají růst houby a jak dlouho houbařská sezóna trvá? Jaké druhy hub jsou jedlé a bezpečné ke sběru? Na to vše se podíváme v dnešním článku.

Kdy rostou houby?

Houby rostou v různých obdobích roku v závislosti na konkrétním druhu a klimatických podmínkách. Obecně lze houbařskou sezónu rozdělit do několika fází:

  1. Jarní houby – První houby se objevují již na jaře, obvykle od dubna do května. Mezi nejznámější jarní houby patří smrže a májovky. Tato fáze sezóny je ovšem poměrně krátká a houby jsou závislé na dostatečné vlhkosti a teplotách kolem 10-15 °C.
  2. Letní houby – Sezóna letních hub začíná v červnu a trvá až do srpna. Letní houby jsou často velmi rozmanité, od hřibů až po lišky. Letní sezóna je ovlivněna srážkami a vysokými teplotami, které musí být vyvážené, aby houby dobře rostly.
  3. Podzimní houby – Nejoblíbenější část houbařské sezóny přichází na podzim, konkrétně v září a říjnu. Toto období je bohaté na různé druhy hub, včetně hřibů, klouzků a bedel. Teploty kolem 10-20 °C a dostatek vlhkosti jsou ideálními podmínkami pro růst hub.
  4. Pozdně podzimní a zimní houby – Některé houby, jako např. penízovka sametonohá nebo hlíva ústřičná, rostou i během chladnějšího období, od listopadu do prosince a někdy i přes zimu. Zimní houby potřebují mírnější teploty a vlhkost.

Jak dlouho trvá houbařská sezóna?

Houbařská sezóna v České republice obvykle trvá od jara do pozdního podzimu, což je přibližně šest až osm měsíců. Sezóna začíná v dubnu, kdy se objevují první jarní houby, a končí až v listopadu či prosinci, kdy roste poslední zimě odolná houba, jako je hlíva ústřičná. Přesná délka sezóny závisí na klimatických podmínkách daného roku – v některých letech může být kratší, pokud je sucho nebo přichází mrazy brzy, jindy může trvat déle, pokud jsou teploty mírné a vlhkost dostatečná.

Co ovlivňuje růst hub?

Růst hub závisí na několika důležitých faktorech, mezi které patří:

  • Vlhkost – Houby potřebují pro svůj růst dostatečnou vlhkost. Nejlépe rostou po dešti, kdy je půda dostatečně nasáklá vodou. Sucho je pro houby nepříznivé a v období velkého sucha jejich růst často zcela ustává.
  • Teplota – Ideální teploty pro růst hub se pohybují mezi 10 až 25 °C, podle druhu hub. Příliš vysoké nebo příliš nízké teploty růst zpomalují nebo zcela zastavují.
  • Lesní prostředí – Typ lesa má velký vliv na to, jaké druhy hub zde naleznete. Například hřiby a kozáci preferují smíšené nebo listnaté lesy, zatímco klouzky často rostou v jehličnatých lesích.
  • Návrat hub po deštích – Po delším období sucha mohou houby začít znovu růst již po prvních větších deštích, často během několika dnů.

Jedlé houby, které můžete bezpečně sbírat

Sbírání hub je oblíbenou činností, ale je důležité znát rozdíly mezi jedlými a jedovatými druhy. Zde je několik tipů na houby, které jsou jedlé a můžete je bezpečně sbírat:

  • Hřib smrkový (Boletus edulis) – Tato houba je jednou z nejvyhledávanějších. Má masitý klobouk a silnou nohu. Hřib smrkový roste v jehličnatých lesích, často v blízkosti smrků. Poznáte ho podle hnědého klobouku a světlejší nohy s bílou síťkou. Je vhodný do polévek, omáček i na sušení.
  • Liška obecná (Cantharellus cibarius) – Lišky jsou jedlé houby s charakteristickou žlutou barvou. Mají příjemnou vůni připomínající meruňky. Najdete je v smíšených lesích a hodí se do těstovin, polévek nebo jako příloha k masu.
  • Bedla vysoká (Macrolepiota procera) – Velká houba s dlouhou nohou a širokým kloboukem. Bedly jsou oblíbené pro svou jemnou chuť a křehkou texturu. Často se připravují jako řízky nebo grilované.
  • Kozák březový (Leccinum scabrum) – Kozáci jsou houby s charakteristickou hrubou nohou a hnědým kloboukem. Roste pod břízami a má výbornou chuť. Hodí se do smaženic nebo na sušení.
  • Křemenáč osikový (Leccinum aurantiacum) – Tato houba je podobná kozákovi, ale má oranžový klobouk. Roste pod osikami a je velmi chutná, ideální do omáček nebo na smažení.
  • Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) – Hlíva je známá svou odolností vůči chladu a růstem na dřevě listnatých stromů. Je velmi chutná a často se využívá v asijské kuchyni nebo při přípravě vegetariánských pokrmů.

Jak poznat jedovaté houby?

Při sběru hub je zásadní naučit se rozeznávat jedlé druhy od jedovatých. Existuje několik základních pravidel, které vám mohou pomoci:

  • Vždy sbírejte jen houby, které bezpečně znáte. Pokud si nejste jisti, raději danou houbu nechte v lese.
  • Pozor na hřiby s červenými pórami – Mnohé jedovaté druhy hřibů mají na spodní straně klobouku červené póry. Tyto houby mohou způsobit vážné otravy.
  • Muchomůrky – Mezi nejnebezpečnější houby patří muchomůrky, zejména muchomůrka zelená (Amanita phalloides) a muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina). Pozor také na muchomůrku červenou (Amanita muscaria), která je sice krásná na pohled, ale jedovatá.

Houbaření je krásný koníček, který přináší nejen radost z pobytu v přírodě, ale i chutné úlovky. Dodržujte však pravidla bezpečnosti a sbírejte pouze ty houby, které dobře znáte.

Inspiroval vás článek? Řekněte o něm přátelům: